Srpen 2015

Dovolaná v Cali ♥

28. srpna 2015 v 10:01 | Niki |  Cestování
Když jsem se v úterý rozloučila s rodinkou na letišti, prošla vším potřebným a došla na gate odkud letadlo letělo, tak jsem ještě netušila jaké budu mít dobrodružství.


Poté co jsme se všichni usadili na svá místa, tak se k nám dostala nemilá zpráva: Na letadle jsou poruchy, které musíme opravit a když vše půjde podle plánu za 30 minut by jsme měli vzlétnout. Po 30 minutách se našly další problémy a to v klimatizaci. Nakonec z 30 minut se stala hodina a půl. Grrrr... Jelikož jsem měla mezipřistání v Atlantě, tak už v té době jsem věděla, že jen zázrak mi pomůže abych to stihla. Když se konečně všechny problémy na letadle vyřešily a my mohli vzlétnout tak se stala další věc- není pro nás místo na vzlétnutí. To znamenalo dalších 30 minut čekání. Po 30 minutách jsme konečně byli ve vzduchu. Hip hip huráááá :)) Pilot se nás snažil omluvit za komplikace a taky nám oznámil, že přiletíme jenom o 30 minut později. Což bylo supr, jelikož bych stihla svůj let do Cali.

Za další hodinku jsem zjistila, že se raduju předčasně. Pilot nám zase oznámil, že pro nás není místo na přistání, k tomu nám dochází palivo a taky, že je vedle nás bouřka. Anoooo dochází Palivo!!! :D Jak se tohle může stát..?? Když jsme teda konečně přistáli na úplně jiném letišti (jak jsem po pár minutách zjistila) myslela jsem, že mě klepne. Anooo došlo nám palivo a museli jsme čekat než nám ho doplní a taky než bouřka přejde jak je to v USA možné?? O 2 hodiny později jsme vzlétli a o dalších 25 minut jsme přistáli v naší cílové destinaci- Atlanta! Původně jsme měli odlítat ve 4 nakonec jsme odletěli něco po šesté a v Atlantě jsme byli kolem půlnoci. Let jako takový jsem si vážně užila, byla sranda, piloti vtipkovali a takové dobrodrůžo jen tak nezažijete.

Video bořky zde

Po přístání všem cestujícím dali nové lety a taky ubytování v hotelu (zadarmo). Já měla letět do Salt lake city a pak do Cali, ale pán mi našel přímý let, na kterém jsem byla na čekačce. Cestou na letiště jsem se dozvěděla, že mám sedadlo, takže letím. Jupííí :))

Let byl v pohodě, žádné komplikace jsme neměli. Do Santy Any (malé letiště nedaleko Los Angeles) jsme přiletěli kolem 10 místního času. Jelikož kamarádka, která mě měla vyzvednout hlídala, tak jsem si vzala Uber (něco jako taxík) a dojela jsem za ní.

Ani nedokážu popsat, jak jsem ji ráda viděla. Seznámily jsme se rok zpátky na letišti v Praze, kde jsme obě letěly do Ameriky. Ona je přesně ten typ, se kterým jsem si naprosto sedla. Bohužel naše cesty se rozdělily poslední den na orientation. Celý rok jsme spolu skypovaly a těšily se až se konečně potkáme. A here it goooo :)) po necelém roce se opět vidíme tváří v tvář.


První den po práci jsme zajeli na Laguna beach, kterou měla od sebe kousíček. Krásná pláž, hezký západ slunce, akorát oceán byl trošku studený. Druhý den po práci jsme si zašli do výřivky a na bazén. Předtím jsem ještě nikdy ve výřivce nebyla, takže si dokážete představit jak jsem z tohohle plánu byla nadšená. Páteční večer jsme strávily doma s pivkem, filmem a menším občerstvením, jelikož druhý den jsme vyjížděly brzo ráno do LA.


V Sobotu ráno jsem si zabalila všech šest švestek jak se říká :D a potom jsme jely směr Santa Monica. Tohle místo bylo naprosto úžasné. Krásná atmosféra, pier s kolotočema, hernama obchůdkama atd. Prostě místo jak má být. Od tama jsme se pak prošli do Venice beach- 30 minutová procházka. Šly jsme po pláži, která byla plná lidí na kolech, koloběžkách, koležkých, prknech ale taky lidí, kteři se procházeli jako my. Santa Monica Video.



Procházka se mi neuvěřitelně moooc líbila. A proč..?? Nesmějte se, ale tak trochu jsem si připadala jak v pobřežní hlídce. Když jsem byla malá, tak jsem tenhle seriál naprosto milovala. Nikdy bych nevěřila, že o 10 či 15 let později budu na místě stejném neli podobném. Po pláži parkrát projelo takové to auto jako bylo i tom seriálu, a tak ty budky pro plavčíky byly úplně stejné ♥


Když jsme došly do Venice beach, tak jsem se cítila, že jsem úplně někde jinde. Od pohody jsem rázem byla v místě plném pouličních tanečníků, malířů atd. Úplně jiná atmosféra procházela tímhle místem. Když jsme obešly všechny krámky a taky když si Vendy dala své první tetování (Ulalááá) šly jsme zase zpátky. Původně jsme chtěly jít tam pěšky a zpátky na kole, ale kola nešla vrátit v jiném místě a tak jsme to šli zpátky opět pěšky. Pak jsme si rychle skočily na jídlo do Subway a nakonec mě Vendy vezla k mé tetě.

O 2 hodinky později plné dobrodrůža (frajerky jsme chtěly jet vedle oceánu, ale ve tmě to bylo spíše trošku strašidelné) jsme přijela k tetě, u které jsem pak strávila den a půl. Video ještě za světla.

V Neděli jsme s tetou a mým bratranským bratrancem a sestřenicí jeli na celodenní výlet do LA. Teta to tak dobře naplánovala, že jsme stihly všechno co jsme chtěli. První zastávka byla galerie na kopci s krásným výhledem na downtown LA a hezkou zahradou, druhá zastávka byla projížďka kolem chodníku s hvězdami a taky jsme se dostali relativně blízko k Hollywood nápisu. Třetí zastávka byla Griffith Observarory- Planetárium na kopci s úžasným výhledem na LA. A poslední zastávka byla City walk. Večer mi ještě ukázala okolí, kde bydlí a potom jsme šli na večeři.





V pondělí ráno mě teta dovezla na letiště odkud jsem pak letěla směr novým dobrodružstvím a taky do mého nového domova HAWAII.


LA se mi strasně moc líbilo. Hodně lidí je zklamáno z LA jako takovém, ale já jsem naprosto nadšená. Lidi, prostředí, atd.. úplně něco jiného než NY.


Koukám, že jsem se docela rozepsala. Snad Jsem Vás neunudila k smrti. Příští článek bude o mých prvních dnech tady.

Mějte se krásně
Niki :))

Bye bye New York

26. srpna 2015 v 4:13 | Niki |  USA- NY- první rok
Zdravíčko,

Je tomu přesně týden co jsem nasedla do letadla směr Californie. :) Nemůžu uvěřit tomu jak to všechno tak strasně letí. Ani jsem se pořádně nevzpamatovala a už jsem v mém novém domově na Hawaii. :))

Co se tedy odehrálo poslední dny mého prvního roku v USA..??

Poslední pracovní týden byl takový všelijaký. Děti byly zlatí. Pořád mi říkaly jak je tohle 3poslední den,2 poslední den, předposlední den, poslední den, posledních 5 hodin, poslední hodina, poslední hra, poslední večeře co vařím atd. No prostě celé to bylo takové dost smutné.

V posledním týdnu jsem měla narozeniny, které jsme oslavili v neděli. Ona by byla asi i večeře v den mých narozenin, ale já tak trochu zapoměla, že nějaké mám, když jsem slíbila že doplním jednoho hráče na beach volejbalu. Navíc HD přišel o 2 hodiny později :/ tak to mě trošku hodně naštvalo, ale co se dá dělat. Byl to předposlední den a já už nechtěla nic řešit a taky jsem si chtěla dopracovat poslední týden v klidu. V neděli jsme tedy měli grilovačku, na kterou přišli kamarádi a taky HD babi. Tak mi teda zaspívali a dali dorty (jeden narozeninový a druhý k stastne ceste).


V pátek jsem si zabalila, s tím že už nebudu muset balit o víkendu. Ehm... nevím co jsem si já kráva myslela. Jeden kufr byl težší než měl být.(Nakonec jsem měla 2 velká zavazadla, protože se mi to všechno do jednoho nevlezlo). Takže zase znovu všechno vybalit, přeskládat a zabalit znovu. Balení jsem nakonec přesunula na neděli, když mi scuk s kamarádkou odpadl. K večeru jsem se sešla s Olou (polská au pair, kterou jste mohli vidět na pár fotečkách v poslední době). S touhle holčinou jsem si neskutečně sedla. Máme stejnou povahu a i plno společných věcí jako je třeba láska ke sportu či poznávání nových míst. Co mě nejvíce asi štve je to, že jsme se daly do kontaktu 2 měsíce před odjezdem. Byly jsme spolu ve stejném clustru po celý rok. Ona tedy přijela o týden dříve jak já, ale i tak. Nenaštve to..??

V sobotu jsem s rodinkou jela do city. Šli jsme do Zoo v central parku a potom jsme šli na oběd, kde měli tu nejlepší pizzu co jsem v Americe jedla. Bylo to fajn, takhle strávit poslední den s dětmi i rodiči. potom jsme se rozdělili- oni jeli domů a já se potkávala s kamarádkou, která dělá aupair v Seattlu (znám ji od října, kdy jsme spolu byly v kavárně přátel a taky ve Philly)


Nově přidaná socha na Times Square

V neděli jsem tedy balila a uklízela celý den a k večeru jsme měli něco jako grilovačku. Místo grilování jsme si, ale dělali pizzy.

V pondělí jsem to vzala easy. Jelikož už jsem měla prázdniny, tak jsem hlídat nemusela. Děti odjely s mamkou na pár hodin na pláž a já mezitím pekla dort pro nejstaršího. Měl narozeniny týden po mém odjezdu a já to s ním chtěla oslavit, aby mu to nebylo líto. K večeru jsme měli malou oslavičku. Potom jsem dětem ještě předala dárek na rozloučenou v podobě fotoknihy a taky jsem jim vytvořila video za celý rok co jsme byly spolu a nakonec jsme si s dětmi zahrály Mario Kart. Mario Kart je videohra, kterou jsme spolu hráli pocelý rok. Vlastně to byla první hra, kterou jsme vůbec spolu hrály.

V Úterý jsem pak skočila do banky změnit adresu na mém účtě a pak si ještě naposled hrála s dětmi. Kolem 1 mě HD s dětmi hodil na letiště. Loučení bylo mega smutné. Zatím co malý nevěděl o co jde, tak to starší brečely o sto šest. Já se snažila dělat hrdinku, ale nakonec i mě nějaká ta slza ukápla. (Po celou cestu se děti ke mě tulily, držely mě za ruce a na letišti mě objímaly ještě dalších 20 minut.) Po rozloučení jsem se odbavila, prošla kontrolou a pak jenom čekala na letadlo, které letělo směr California. O cestě jako takové a dovči v Cali se dozvíte v příštím článku ;-))

Mějte se krásně
Niki

Simi v NYC po třetí

15. srpna 2015 v 0:00 | Niki |  USA- NY- první rok
Minulý týden v pátek za mnou přijela Simi do NYC. Byla jsem mega natěšená, že ji zase uvidím. Předtím než přijela, měla trošku vzrůšo kvůli penězům, jelikož ji někdo vybral celé bankovní konto. Naštěstí banka ji všechny peníze vrátí.


Simi přijela kolem 10 do city. Bus měl trošku zpoždění takže jsem na ni chvilku čekala. Uvítaly jsme se jak jinak než ve velkém. Ona mi dala čepička Happy B-day :) a jednu měla taky na sobě :) Vtipně mě i Simi všichni okolo přali. Pak jsme spolu šly do clubu. Domluvily jsme se na tom, že nepojedeme domů (ztráta času a taky peněz) a pojedeme celou noc nonstop. V 7 jsme si zašly na snídani a potom jsme si daly šlofíka v Central parku, kde nás po 2 hodinách probudila Jazz muzika. Pak jsme si trošku prošly Central a šly na Top of the Rock. Ano, já tam ještě nebyla :D Čekala jsem na Simi ať nemusím utrácet zbytečně penízky 2*. Potom jsme skočily na metro směr Broklynský most, který Simi ještě neviděla. Prošly jsme si ho tentokrát Broklyn--> Manhattan. V půlce jedna slečna prodávala selfie tyčky, tak jsme si je konečně koupily. Měla je za 7 a normálně to v obchodě najdete za 15, tož nekup to :D Pak jsme jak trubičky fotily o sto šest.






Když jsme prošly celý Broklynský most šly jsme směr socha svobody, kde jsme chtěly stihnout západ slunce. Cestou jsme prošly Wall street, kde je ten slavný býk a ještě slavnější jeho koule. Ferry (loď) Na staten Island nám nečekaně ujela a když jsme čekaly na druhou byla už celkem tma, takže jsme to nakonec vzdaly. Domů jsme dorazily kolem půlnoci.




Ranní budíček byl hrozný. Nesnáším vstávat tak brzo o víkendu, ale musely jsme. Měly jsme sraz s holkama u Central parku. Domluvily jsme se na lodičkách, které jsou snad v každém romantickém filmu z NYC. Byl v Plánu ještě Soho, ale vzhledem k tomu že už byly 2 a Simi jel Bus ve 4 tak jsme nešly. Místo toho jsme si skočily na jídlo a potom jsme si už tradičně daly náš závěrečný sprintík. Povím Vám, že tak ofous to ještě nikdy nebylo. Přiběhly jsem 4:02 a pan řidič nám řekl, že máme čas, že nabírají ještě lidi co jedou v 4:30. Kdyby nenabírali tak by samozřejmě ujel. Nooo prostě my to vždycky dáme, Hahaha :))



Při loučení jsem věděla, že se spolu dlouho neuvidíme. Snad se poštěstí a Simi najde rodinku na druhý rok, to by všechno změnilo. :))

Snad se Vám článek líbil :))
Mějte se krásně
Niki :))

Poklad nalezen

14. srpna 2015 v 2:28 | Niki |  USA- NY- první rok
Zdravíčko,

Jsou tomu tři měsíce, co jsem přemýšlela nad tím, co budu s dětmi dělat celé prázdniny. Jelikož 10 a více hodin s dětmi je někdy až nad hlavu, tak jsem si řekla, že chci s nimi udělat nějaký projekt, který je zabaví na víc než půlku prázdnin a taky je bude bavit. Měla jsem spoustu nápadů jak bych to mohla udělat, ale žádný nebyl ten TOP. Po rozhovoru se Simi, kdy jsem ji řekla, že bych chtěla s dětmi hledat poklad, a jak bych ho chtěla hledat, co bych chtěla dělat atd. mi vnukla geniální myšlenku. "A co kdyby ten poklad co budete hledat byl od Blackbeard" (nejznámější pirát v USA). Takhle tedy vznikl projekt Chase the treasure.

První jsem nakreslila a vybarvila mapu světa, potom koupila kartón na který jsem to nalepila. Tohle byl základ celého projektu. Byla jsem mega ráda že už mám aspoň něco a vypadá to celkem dobře. Později jsem sbírala flašky od piva a korky od vína, na které jsem později napsala číslo dne a taky lebku a pir. meč. A nakonec jenom napsala seznam 40 zemí kde může být poklad/imunita a na další papír jsem nakreslila celý plánek našeho domu i se zahradou.(Děti podle toho hledaly imunity) Když jsem tu lehkou část měla za sebou, začala jsem s tou těžší a to vymýšlení cesty, imunit a úkolů.



První jsem tedy vytvořila obálku do které jsem napsala specifické znaky té dané země (např. nacházíte se v Zemi kde byla poprvé vyrobena pizza, jste v zemi kde před tisíci lety žili faraóni atd) Potom následovala ta těžší část a to vymýšlení úkolů. V americe jsme třeba stříleli na koš, ve Francii jsme postavily Eifelovku z lega, v Brazílii jsme kreslily papoušky atd. Ke každému dni jsem měla cca 2 až 3 úkoly. Když všechno splnili, mohli připnout připínáček do země, ve které jsme byli.




Po 6 týdnech nastal den D. Děti rozluštily v jaké zemi se poklad nachází, ale ještě ho musely najít. Takže nejprve našly imunitu (jako obvykle) a potom musely počítat kroky, otáčet se doleva či doprava. Jakmile dopočítaly, našly vzkaz, tak musely splnit úkol co tam byl. Když ho splnily tak zase krokovaly a pořád dokola. Udělala jsem jakoby 5 stanovišť a poté jsem ukryla poklad do pračky..:D Haha :))




To byl náš Summer projekt. :)) V pokladu bylo plno mini čokoládek jako snickers, Twix, lentilky, kinder čokolády, kinder hippo a taky vajíčka, ze kterých byly děti nejvíce nadšení.


Mějte se krásně
Niki :)))

Key West

13. srpna 2015 v 0:00 | Niki |  Cestování
Ach Key West ♥ rozhodně jedno z mých nejoblíběnějších míst USA.


Brzo ráno, po menším hangover jsme vztaly, nechystaly a vyjely směr Key west. Jely jsme ze zájezdem, který byl relativně levný. Cesta trvala kolem 4 hodin a my si tak daly delšího šlofíčka. Už z autobusu Key West vypadal pohádkově. Různé krámky, krásné stavby, roztomilý vláček, fakt jsem se cítila jako v ráji. Na prozkoumání tohohle místa jsme měli jenom 6 hodin. Moc to nebylo, ale lepší něco než nic. Nejdříve jsme se vyfotily s mega velkou sochou, potom šly kouknout do obchůdků a nekonec jsme šly projít část ostrova. Viděly jsme barák Hemingwaye, koupily si kokosovou šťávu v kokosu, došly jsme na nejjižnější místo USA a nakonec jsme si půjčily kola na 2 hodinky.






Půjčení kola byla ta nejlepší možnost co jsme mohly udělat. Ostrov jsme projely skrz na skrz. Viděly jsme hodně zajimavých baráčků, aut a taky stromů. Všechno bylo naprosto dokonalé.




Vím, že je tu více obrázků než textu, ale o tomhle místě není potřeba slov ♥

Hozier

12. srpna 2015 v 1:45 | Niki |  USA- NY- první rok
Anooo viděla jsem Hoziera :))


Poslední červencový den jsem vstala o dost dřív než obvykle. Byl pátek a já si pátky vždycky pospávám min. do 10, jelikož jsem po celém týdnu KO. Nicméně místo ve 4 jsem nakonec vstala v 5 ehm... Možnost posunutí budíku bych vůbec v té aplikaci neměla mít. Byla ještě tma když jsem sedla na kolo směr vlakové nádraží. Ve vlaku jsem se ještě trošku prospala a v půl 7 už jsem byla v city. Tam jsem se potkala s dalšíma holkama a šlo se směr Central park. Proč Central park..? Asi měsíc zpátky mi přišla pozvánka/událost na fb že je tam free(zdarma) koncert na Hoziera. ABC stanice pořádá celé léto zdarma koncerty, na které se můžete jít podívat.

Přišly jsme trošku později, ale moc to nevadilo, jelikož celá show začínala v 8. Poprvé jsem vyděla známou osobnost v Americe. Jupíííííííí. :)) Hozier byl naprosto úžasný. Zahrál tu svoji hitovku Take me to church a pak ještě asi 2 další.

Konečně už vím jak se dělají show, teda aspoň některé. Mezi přestávkami přišel jeden borec na pódium a začal s větou kdo chce být v televizi..?? :D Potom nám říkal jak máme tleskat, kdy máme tleskat, že si máme hrát s míčem co vypustili atd...Celé to byl jednem Velký fake. Když jsem se na to později koukla na youtube tak jsem se nemohla přestat smát. Ono pro lidi co se na to dívají to musí být hezká podívaná (super atmosféra) a určitě polovina lidí co to steduje by si tam přála být či lituje toho, že nešla. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem to viděla z obou pozic- jako divák co se dívá na telku a taky jako divák co tam byl.

Jestli se chcete kouknout tak tady je odkaz na Youtube.

Po Hozierovi jsme si šly sednout na chvilku do Central parku a potom na Broklynský most. Já naprosto miluju Broklynský most ♥(ano vím že to pořád opakuju) mohla bych tam být denně a vůbec by mi to nevadilo. Po Broklynském mostě jsme jely do polské čtvrti v Queensu, protože jsem potřebovala koupit výrobky od Kinder. Tady v Amíkově neprodávají výrobky Kinder v normálním supermarketu, takže musíte hledat místa kde jo. Trošku nám po cestě vyhládlo a tak jsme si zašli na jídlo. Já po mega dlouhé době měla bramborové placky, mňáááám.




Pak jsme se zastavily v jednom parku kde jsme vzaly milión fotek. Ten pohled byl nádherný.




No a pak to začlo... Hon na Kinder čokoládky, hrošíky a hlavně vajíčka. Potřebovala jsem to do pokladu pro dětičky. Oni jsou úplně mega šťastní s Kinder výrobků, nejvíce milují právě vajíčka. Jak na palicu nikde nebyly a tak jsem ještě jela do jednoho obchodu, kde jsem je kupovala minule (jela jsem tam další hodinu metrem) Kinder vajíčka se to tak trošku nemůžou do USA vozit natož prodávat v obchodě.

Po úspěšném nákupu, kde jsem si ještě koupila kofolu a horalku jsem unavená nasedla na metro a jela na vlak. Domů jsem dorazila kolem jedenácté.

Celý víkend jsem pak zůstala doma a jen se tak válela, chodila na bazén a v neděli jsem dokonce šla hrát tenis s HD.

To by bylo k dnešnímu článku všechno.
Mějte se krásně
Niki :)))

Miami

11. srpna 2015 v 13:28 | Niki |  Cestování
Miami-----> Miami beach

Ulalááá tak tu máme další článek :))


(největší dojeb je, když článek máte dopsaný, už ho ukládáte a najednou nejde internet. Po chvilce zjístite, že skoro celý článek chybí, áááááááááááááááá. Takže tedy ještě jednou)

Do Miami respektive do Fort launderdale jsme přiletěli ve středu po 22 hodince. Bylo teplo až až a my se po celém dni nemohly dočkat sprchy a postele. Fort L. je hoďku autem od Miami beach. My vzaly místní dopravu, která trvala 1 a půl na Miami beach. První dojem, když jsme vystoupily z busu byl naprosto úžasný. Cítila jsem se jako u moře. Butiky, obchody, restaurace, palmy no prostě nádhera. Jako za starých časů, haha. Hostel kde jsme byly ubytované byl naprosto supr. Sice nemáte soukromí, ale poznáte lidi z různých koutů světa a ušetříte, navíc jsme měly drinky za polovinu, tož neberte to že..?

Ve čtvrtek jsme to vzaly jen tak zlehka a to pláží. Oceán byl naprosto teplý a na břehu bylo mega moc řas.

Chcete slyšet story..??

Zatím co Simi byla v moři, tak já se smažila na břehu. Asi po 10 minutách ke mě přišel postarší pán s tím jestli si u mě nemůže nechat věci,(tričko, telefon, peněženku, klíče atd.) že si chce na chvilku skočit do vody. Já samozřejmě řekla, že jasný, no problem. Po hodince později už jsme se Simi byly na odchodu směr oběď, když jsme šla řict pánovi, že už odcházíme a že nemá kdo hlídat jeho věci. Moc poděkoval za hlídání věcí a pak se nás zeptal jestli s ním nechceme jít na oběd za to, že jsme mu hlídaly věci, že zná jednu restauraci kam by se chtěl podívat. My souhlasily a tak jsme se vydaly směr restaurace, kde podávali mořské plody. Řeknu Vám, že tolik jídla na jednom stole jsem dlouho neviděla. My vůbec neměly šajnu co co je, takže to za nás obědnal. Taky obědnal ždbán Mojita, které bylo fakt dobré, snad nejlepší co jsem kdy měla. Když jsme to všechno snědli a vypyli tak obědnal další džbán tentokrát broskvového Mojita. To už tak dobré nebylo, ale byla to dobrá možnost zkusit nějaké jiné. No a teď si to dokážete představit, jelikož bylo mega velké horko a sluníčko pálilo o sto šest a já v sobě snad 6 sklenic mojita a plno mořských plodů, které jsem nikdy předtím nejedla jsem se začala trošičku cítit špatně. No nicméně jsem si řekla ok to přejde a šli jsme zpátky na pláž. Já se nachvilku natáhla a zavřela oči. Když Simi přišla z moře tak já šla do moře. Největší chyba!!! Jelikož byly mega velké vlny, tak jsem se trošku nalokala. Bléééééééééé. Jakmile jsme přišly na hotel já valila na záchod, pak si šla lehnout,pak zase záchod a pořád takhle dokolečka.


Ráno jsem se cítila už dobře. Měla jsem mega velký hlad a tak jsem toho snědla více než měla. Anooo ještě větší chyba než předtím. Grrrr. Zatímco Simi a Ceci (Němka co přijela ve čtvrtek večer a taky Ceci s námi byla v Kanadě) šly na pláž, tak já celé dopoledne strávila opět na záchodě a v posteli. Odpo mi bylo už lépe a tak jsme se vydaly kouknout po okolí. S hodou okolností jsme narazily na Ross. Já a ross to je něco. Myslela jsem, že to tam všechno vykoupím. Samozřejmě jsem odcházela s největší taškou. Podvečer jsme šly udělat pár foteček na pláž a večer jsme se vydaly vstříc Miami nočnímu životu.



V Sobotu jsme jely na Key west-----> o tom v příštím článku.

V neděli (den odjezdu) jsme to vzaly z lehka. Nejdříve jsme šly na pláž a potom nakoupit pohledy , megnety a taky moje tričko. Kolem druhé Ceci odjížděla a my se Simi šly na drinka. Jakmile jsme našly relativně levné místo a taky jak jsme si obědnaly, tak jsem tak trošku zjistila, že nestíhám. Na účtenku jsme čekaly snad sto let. Pak jsme si daly náš tradiční sprint nejdříve do hostelu pro mé věci a potom taky na bus. Na letiště jsem dojela tak akorát a letadlo stihla. Domů jsem se nakonec dostala kolem 1 ráno. Řeknu Vám, že druhý den to vstávání nebylo vůbec jednoduché.


V Miami se mi celkem líbilo. Kdybych možná půlku času nestrávila na záchodě a pokoji tak by se mi možná líbilo trošku více a byla bych z něho nadšená. Nicméně moje nejoblíběnější místo to není.


To by bylo pro dnešek už všechno
Mějte se krásně :))
Niki

Probrala jsem se z komatu

11. srpna 2015 v 0:42 | Niki
Zdravíčko,

Jsem zpátky!!! Po 14 dnech opět s novými články, které si budete moci přečíst v následujích dnech :))

Snad se Vám budou líbit :))

PS:Za týden touhle dobou budu už sbalená a pravděbodobně budu psát poslední článek z NY. Wooow. Toto uteklo co..?:)