Březen 2015

7 měsíců

28. března 2015 v 3:45 | Niki |  USA- NY- první rok
Hooláá hej, tak se opět hlásím. :))


Ve středu to bylo 7 měsíců co jsem přistála na americké půdě. 7 měsíců už si žiju svůj american dream. Řeknu Vám, že práce au pair, není pohádka růžovým sadem. Mnoho holek tu přijíždí s růžovýma brýlema a s myšlenkou, že to bude hračka. Hahahaha některé holky jsou pěkně naivní. Zrovna nedávno jsem zažila jeden takový případ. No, ale to radši bez komentáře.

Takže, Co se děje nového..??
Zima pomalu, ale jistě vztyčila bílou vlajku a odkráčela zpátky tam odkud přišla. Jupííí jou. Všechno kolem se probouzí. Ptáčči si už pěkně z hrdla prospěvují, začínají rašit první pupeny na stromech a taky první jarní kvítí. Jednoduše JARO je tu. :))

Jsem asi divná, ale mám z toho radost jako nikdy. Já jsem strašně náladová podle počasí. Při pohled na mě nemusíte kouknout ani z okna a víte jak je. Už se těším až všechny mé zimní věci nabalím do velké krabice a pošlu směr Čr. Já totiž nehodlám zůstat v Amíkově při takovém počasí.

7 měsíc už je tu a to znamená, že mi v blízké době přijdou papíry o prodloužení. Dlouho jsem nevěděla jestli tu zůstat a nebo odjet, ale nakonec jsem si všechno dala do kupy, řekla jsem si své pro a proti a už vím, že tu chci zůstat. Ono za rok se toho moc procestovat nedá, když párkrát do měsíce máte nákupní horečku.

Nastává tedy další otázka a to kde chci prodloužit?
Odpověď je jednoduchá. Někde, kde bude po celý rok teplo. Takže nějaký Boston nebo Chicago nepřipadá v úvahu. Na mém seznamu je Californie a Texas. Hodně holek co jsem přijíždí, chce z většiny právě do Californie a nebo pak na opačnou stranu státu čímž se stává New York. New York je naprosto úžasný. Vždycky to byl můj sen se sem podívat. Nikdy jsem si nedokázala představit, že tu budu žít. NY se stal mým domovem zatím tedy na 7 měsíců, ale doufám že na konci mého pobytu budu moc říct, že jsem tu prožila hezký rok života. Rok je pro mě tak akorát. Prostě cítím, že je čas se posunout trošku vpřed.

Teď se budu modlit a doufat, aby si mě nějaká rodina z Cali (nejlépe San Diego či blíztko LA) a nebo z Texasu (nejlépe Dallas♥) vybrala.

Co jsem se tady asik hodně naučila je to, že nezáleží kde jste, ale hlavně s kým jste. Můžete být třeba v Austrálii, USA nebo na Bali, ale pokud jste "sám" nikdy to nebude úžásné jako kdyby jste tam byl s novým či starým kamarádem. Jsem člověk co rád poznává nové lidi a nebrání se tedy seznamování či novým přátelstvím. Taky jsem člověk takový, že když si s někým nesednu (máme jiné názory, hobby, apod.) tak vím, že už se s ním neuvidím. Bohužel, jsem se tady zatím potkala s více lidmi se, kterýma jsem si až tak moc nesedla. Párty v šatech a na podpadkách každý pátek či sobotu to není nic pro mě. Mám spíš radší cluby či hospody kde se to bere easy(jednoduše), takže džíny a nějaké to tričko.

Jak jsem tady chtěla poznat nějaké američany a né jenom moji Host family a jejich kamarády, tak se mi to konečně podařilo. Jak už jsem psala v minulém článku, začala jsem hrát volejbal na místní střední škole. Volejbal máme každé úterý na dvě hodinky, takže mám dostatek času se odreagovat a trošku se vybít. Ono cvičení doma je sice super pro mé tělo, ale pro mou "mysl" nikoli. Já vždycky byla "míčový" člověk. Takže takový volejbal, basket, tenis či fotbal je lepší než nějaké chození do posilovny.

No nicméně v naší skupině jak se tak zdá jsem nejmladší. Věková skupina je tedy od 21 možná do 45 let neli více. Musím říct, že je to na pohodu. Sice to není úplně naprosto nejlepší volejbal(který už ani nikdy tak dobrý nebude), ale ti lidi a ta atmosféra je prostě super. Seznámila jsem se s lidmi pohodáři a taky s pár američankami, kterým je kolem 23. Takže super. Naposled mi říkali, že se stěhují do nového bytu takže jsem welcome(vítána).

Vím, že jsem v posledním článku napsala, že budu psát o mých výletech a dovolených, ale momentálně jsem se tak trošku zasekla. Výlety mám naplánované zatím 2 a to prodložený víkend v Chicagu (jestli to vyjde s Vendy♥) a druhý je se Simčou 4-denní výlet k Niagárám a do Kanady. Už se fakt nemůžu dočkat. Strašně bych chtěla do Dallasu, ale co když náhodou tam budu druhý rok, moc se mi nechcou vyhazovat prašule.

Dovolené zatím vůbec netuším jak dopadnou.Jeden týden dovolené bych chtěla strávit v Miami a na Bahamách a druhý už mám naplánovaný road trip skrz 7 států. No uvidíme jak vše půjde.

Zítra za mnou přijede Simi tak už se moc těším. Nechaly jsme si vyrobit spešl trička. Možná v příštím článku zveřejním nějakou tu fotku;-)

Nooo nic mějte se krásně, užíjte si krásný víkend a zase někdy :)

Kdy už ta zima skončí..?

9. března 2015 v 4:02 | Niki |  USA- NY- první rok
Konečně jsem se probrala ze "zimního spánku" a rozhodla jsem se napsat článek o posledních 2 měsích v NY.

Nikdy bych neveřila, že v NY bude větší kosa ( -10°C dokonce i -17°C) a ještě více sněhu než u nás doma. Já jsem od mala milovala sníh. Stavění sněhuláka, koulovačky, jezdění na saních a v lepším případě na snowboardu. Nevím čím to je, možná tím, že už jsem starší, ale zimu už vůbec nemusím. Jednou, kdyby za celou zimu napadl sníh tak supeeer, ale né aby padal celé 2 měsíce a bůhví ještě jak dlouho.

Strašně moc jsem se těšila až stoupnu znova na prkno a pojedu si zajezdit, ale bohužel se letos asik nedočkám. Sice jsem našla super jednodenní zájezd do hor za krásnou cenu, ale bohužel nemám nikoho kdo by jel se mnou a samo se mi moc nechce. Tak možná to vyjde další rok. ;-)

Co se dá během zimy v NYC dělat..? Popravdě skoro nic (krom restaurací, muzeí, nakupování či starbucksu).
V NYC je nespočet muzeí všeho typu. Najdete tu například natural history museum, metropolitam museum of art, museum of the City of New York atd. Já zatím nikde nebyla, jelikož nemám moc v oblibě chodit do muzeí. Zatím mám naplánované natural history muzeum, ve kterém se natáčelo Noc v muzeu. (Já jsem totiž strašný magor na takové ty "filmové místa". Mohla bych to obcházet furt dokola.)

Jelikož se tu přes zimu nedá moc co dělat, tak jsem se rozhodla splnit si kredity do školy. Našla jsem si školu a s "nadšením" vyplnila přihášku. Školu mám každou neděli od rána do večera, a díky bohu jenom na 10 týdnů (s dnešním dnem už jenom 4 týdny a mám pokoj, Jupíí). Škola, mě vyšla na 500 dolarů co dostáváme od rodiny, takže jsem si nemusela doplácet. Ony skoro všechny kurzy co jsem našla vycházely kolem 650 a výš, takže ještě jsem na tom v podstatě ušetřila. Sice jsem chtěla tenis jako jeden z předmětů, ale bohužel jsem nenašla nic za dobrou cenu.

Škola je celkem fajn, beru 2 kurzy zaměřené na angličtinu. Jeden je konverzace, která je celkem dobrá a druhý kurz je gramatika, konverzace, čtení a poslouchání v jednom. Tenhle kurz mi dává celkem zabrat, jelikož moje gramatika je na bodu mrazu. Ono je pravda, že už nějakou dobu žiju v anglicky mluvících zemí a tedy všichni předpokládají, že angličtinu už musím mít v malíku, ale bohužel to tak není. Já se naučila tolik nových slovíček a frázích co bych dokázala vysvětlit jiným slovíčkem v angličtině, ale v češtině ani houby. Navíc jsem to odposlouchala takže občas mám fakt problém takové slovíčko napsat. Tak se tedy teď snažím studovat angličtinu i v mém volnu, abych nebyla za úplného vola když píšu. Je pravda, že začínám přemýšlet taky nad tím, že bych chtěla v budoucnu dělat něco s angličtinou. Haha ano jáá :D Pilný student. Není tomu dávno co jsem na střední angličtinu přímo nenáviděla. Vždycky jsem si říkala na co se učit nová slovíčka stačí taháčky a když byl nějaký úkol či sloh tak mi vždycky pomáhaly kamarádky výměnou za pomoc v informatice (Jojo, to byly časy). Občas si říkám jak jsem byla blbá a neučila jsem se to. No bohužel minulost se nedá změnit a já si z toho můžu tak akorát vzít ponaučení.

V lednu kamarádka oslavovala narozeniny s plnou parádou. Projely jsme se limuzínou po NYC se zastávkou na Times square a s konečnou v jednom z místních clubů. Večer byl fakt vydařený a myslím že jsme si ho všechny užily.


Strašně ráda bych chtěla napsat něco o únoru, ale vážně nevím co. V týdnu práce a o víkendu škola, nakupování či oběd nebo kafe v city. Občas si přes týden zajdu do kina či na bowling a to je tak všechno. Už se vážně nemůžu dočkat až začne léto to bude něco. Vytáhnu kolo a projedu se na pláž, taky nebudu muset chodit navlíknutá jako medvěd a tak dále...

Ajóóó, možná bych se mohla zmínit o tom, že jsem se zaregistrovala na volejbal. Sice byl zatím jenom jednou, ale už teď vím že mě to bude bavit. Lidi tam jsou na pohodu a hlavně já jsem happy jak tři grepy, že si můžu opět trochu zabouchat do balónu.


Až dokončím školu tak plánuju výlety a taky dovolené. To si, ale nechám na další článek, kde se o tom a taky o prodloužení rozepíšu více.

Teď už si valím lehnout jelikož zítra začínám brzo.
Přeji všem krásný start do nového týdne :) Mějte se ;-)